Vlak se rozjel. Hraju divadlo. Doposud jsem jen moderoval různé koncerty, na herectví jsem si nešáhl. Moje herectví je exhibiční, ale to je asi jediná cesta, jak hrát amatérské divadlo. Díky Sáře Šváblové se dostávám do Divadla Jesličky Josefa Tejkla v HK, kde poprvé účinkuji v představení Kostlivec v silonkách. Moje radost z jevištní existence je obrovská. Cítím, že se uspokojuje moje veliká potřeba hrát. V Kostlivci hraji gay-holuba Adolfa a další postavy. Fotografie níže. Současně s tím se dostávám do pardubického Divadla Exil, kde zkouším Domov můj /Jiří Pokorný/ v režii Vládi Kracíka. Exil se tak stává mým exilem a především je dalším mezníkem na mé cestě. Děkuji Divadlu Exil za obrovské zkušenosti a veškerou mateřskou lásku, kterou mi poskytlo. Ostatně, hostující Vláďa Kracík mi výrazně pomohl vybrat monolog na přijímačky! V Jesličkách zkouším Poručíka z Inishmoru v režii J. J. Kopeckého – krásná práce, kde jsem už malinko hrál. Myslím co se kvality týče. A nakonec: uzavírám své působení v UA Ambrozia, kde jsem se učil moderovat pod vedením Lukáše Kobrleho a Kláry Němečkové – měli jsme zde mj. vlastní rádio – Rádio Ambrozia.
