Můj spolužák z DAMU, Petr Urban, hraje jednu z hlavních rolí v nové pohádce Zdeňka Trošky Zakleté pírko. Režisér Troška objíždí s několika herci republiku a setkává se se svými diváky (to je samo o sobě pozoruhodné, protože objíždí kromě krajských měst i mnohá menší městečka, a musí to stát veliké úsilí a přesvědčení). A tak…
Narodil jsem se v roce 1998 do světa, který byl už tehdy zničený, a dnes je ještě více. Přišel jsem k hotové věci stejně jako moji vrstevníci. Ptám se. Mohli jsme udělat něco více? Myslím si, že ne. Mohly udělat starší generace něco více? Myslím si, že ano. Jen třeba nevěděli. Je to ale pravda? …
Doufám, že naproti tomu poslednímu příspěvku bude tento kratší. Chci se rozpovídat o věci, která mě trápí a která může být pro jiné zajímavým vhledem do světa tak, jak ho vnímám. Dost trpím tím, že v mém okolí a všude, kam se podívám (po zkušenostech z mých cest po republice) vidím absolutní neznalost toho, co…
… ano, ale vědomí, že to není správně, a že bych měl šetřit nejen s nimi, ale se surovinami, energiemi a vším, je pro mě to správné vědomí. Každý ušetřený gram čehokoliv na jedno použití je cesta vpřed. Tím nemyslím TEN gram… Poznámka: dneska jsem dostal nápad na státem zřízené vratné kelímky, které by mohly…
Napadlo vás někdy přemýšlet o holubech? Je to šedé okřídlené a opeřené stvoření, zná ho dokonale každý z nás. A čím vším je pro nás holub? Dříve nosili poštu, tedy byli poštovní holubi, kteří létali mezi určitými body. Dnes je to spíše rarita – o to víc se však z holubů stala společnost obří rozmanitosti….
Jel jsem z Prahy Slováckým expresem. Proto si zde i trochu postěžuji, že ačkoli zastávám ČD, jak jen to jde, Slovácký expres nenávidím a nedokáži pochopit, jak může mezi stanicemi Praha-Smíchov a Praha hl. n. nabrat desetiminutové zpoždění. Ale v mých přátelích na FB se jistě najde nějaký odborník, který mi tuto skutečnost objasní. Přisedl…
Jel jsem ranním vlakem Metropolitan z Prahy hl. n. Byl jsem celkem smutný, řešil jsem nějaké osobní strasti, seděl jsem v kupé zcela sám (až mě to překvapilo). Věděl jsem z lístečků umístěných na kraji kupé, že v Kolíně si ke mně přisednou dva lidé, kteří odtud mají rezervovaná místa až do Bratislavy. Tak se…
V první řadě mi dovolte, abych Vám všem popřál jenom to nejkrásnější do dalšího roku. Ale vlastně spíš Vám přeji to dobré obecně do Vašich životů. V druhé řadě se omlouvám, že nebudu ctít pravidlo aktuálnosti při psaní článků. Myslím to tak, že se mi nechce psát o cukroví, Vánocích, petardách, alkoholu a novoročních ohňostrojích….
V prvé řadě se Vám omlouvám, že píši podruhé o vlacích. Sice tím popírám tématickou rozmanitost mého webu, ale nemůžu si pomoci. Následující slova jsou mojí opravdovou zkušeností. Omluvte případné chyby ve slovenštině. Vše vzniklo tak, že jsem si zapisoval každé jeho slovo přímo před jeho očima. Nemohl jsem to nechat jen tak… Sedím si…
Jel jsem dnes spěšným vlakem z Pardubic do Hradce Králové. Tma, unavené odpoledne, leckdo ve vlaku pospává. Průvodčí mě zkontroloval bez jediné komplikace a šel dál. Byl to muž okolo třiceti let, vyšší, vlnité vlasy stažené do culíku. Přiměřené chování ke svému zaměstnání. Slušný, ale nekontaktní, příjemný. Běžná jízda, nic zvláštního. Už jsme se blížili…