Jel jsem dnes spěšným vlakem z Pardubic do Hradce Králové. Tma, unavené odpoledne, leckdo ve vlaku pospává. Průvodčí mě zkontroloval bez jediné komplikace a šel dál. Byl to muž okolo třiceti let, vyšší, vlnité vlasy stažené do culíku. Přiměřené chování ke svému zaměstnání. Slušný, ale nekontaktní, příjemný.
Běžná jízda, nic zvláštního. Už jsme se blížili k cíli, když jsem viděl, jak průvodčí stojí u dveří a k němu přichází mladý muž v civilním oblečení. Robustní, oblečený nikterak formálně, batoh přes rameno. Chvíli jsem měl dojem, že se dohadují a že ten muž s batohem nemá jízdenku. Jejich rozhovor působil z dálky konfliktně, ale smířlivě. Jako by průvodčí říkal: „To nevadí, vyřešíme to na nádraží, policie už čeká, nebojte se ničeho.“
Už jsme byli skoro u nádraží, vstal jsem, oblékl si kabát, vzal batoh na ramena, cestovní tašku jsem si přehodil přes rameno a šel ke dveřím. S dávkou zvědavosti, jaký rozhovor si vyslechnu.
A bylo to. Žádná pokuta, žádná policie, žádná absence jízdenky. Jsou to kolegové! Muž s batohem byl nejspíš strojvůdce, mladý pracovník Drah. Vyslechl jsem si krátký rozhovor, jehož nepřesný přepis (spíše parafrázi na něj) uvádím níže. „A“ je průvodčí, „B“ je muž s batohem.
A: Já mám dneska jen do večera, jedu od pěti od rána. A zítra znovu.
B: Vidíš to, já jsem teď zrovna jezdil s Tomášem.
A: Jo, ten prej teď má na kontě dva divočáky.
B: Kecáš! To je hovado. Se ani nepochlubil…
A: No fakt, říkal, že za jednu šichtu dvě prasata. No strašný.
B: Tam v těch místech kolem toho Mostku je těch prasat jak nasráno, to je fakt. Popravdě, já jsem teď sundal srnku.
A: Ty vole.
B: Můžu se ti k něčemu přiznat?
A: No?
B: Já sestřelil i divočáka. Když jsem jel s Panterem. Strašný. Jsem ho nabral, a nějak mi to pochroumalo hadice na podvozku. Dojel jsem až do Smiřic, než mi došla voda.
A: (směje se) To si děláš prdel, ty vole.
B: Fakt. Jsem se na to díval a hadice obalený prasečí flákotou masa.
A: Jsi hovado, fuj, to je hnus.
B: No a štětiny v podvozku (zasměje se).
A: Tak to vidíš, Panter ulovil prase.
B: To jsou věci, co?
A pak už jsem byl na nádraží a říkal si, že tohle si prostě musím zapamatovat.
Přeji krásnej víkend!
(zdroj fotografie: http://www.makov.cz/?action=fotobanka&cat_id=4&subcat_id=26&sort_id=126&photo_id=2646&pg=1)