Podpantoflák je ten, který je pod pantoflem – znamená to, že potlačuje svůj názor, a upřednostňuje postoje svého partnera Dnešní doba by mohla takový pojem odmítnout. Všichni ale chápeme, co znamená. Rezignovaní muži, kteří se nechávají ovládat ženami. Nebo naopak potlačené ženy ušlapané svými muži – divné je, že pojem podpantoflačka neužíváme. Ale to sem nepatří.
Nicméně úplně mimo jsem nebyl. Etymologie slova pantofel pochází z řečtiny – pan je předložka pro „vše“ – fellos je prý korek – takže celokorkové boty, nebo tak nějak. Prej to jsou ale povídačky. Četl jsem i o jedné tradici: komu z novomanželů při obřadu ten druhý šlápl na botu, měl se stát v budoucím soužití podpantoflákem. Babské povídačky, ovšem, ale někde se to vzít muselo. Jako většinou bude mít pravda mnoho odstínů.
Pantofel je pro mě symbolem usedlosti, domáckosti. Ale také bezpečí a odevzdanosti – není to bota na ven, nedá se v ní běhat. Je to bota odpočinková. Hned mě napadá, že Češi jako jedni z mála nutí svoji návštěvu sejmout svoji obuv, a navléci ji do pantoflí, resp. jakékoliv domácí obuvi. Nebo je to jen další sebemrskačská polopravda Čechů?
Pozoruji na sobě, že začít nosit pantofle je velmi vážné rozhodnutí, součást vývoje, ke kterému mnohý dospěje. Jednak je to pohodlné, za druhé to hřeje a chrání nohu. Jako malý jsem ale měl pantofle roztahané po celém domě, zpravidla jsem měl jen jednu botu, druhá se válela kdesi v neznámu. Taky jsem si pak jednou zlomil malíček, protože jsem v zápalu hry kopl do dveří – pantofle by mě ochránily.
Starat se o pantofle je zodpovědnost. Musíte vědět, kde jsou, zkrátka se o ně starat, mít je pod kontrolou. Jinak jsou zbytné. Nosit pantofle má ale i jednu „uklízecí“ výhodu: bosé nohy a ponožky často nevhodně roznáší nečistoty z podlahy po celém bytě, nejvíc pak trpí koberce. Pantofle, myslím si, tomuto zabraňují, alespoň částečně.
Umět převzít za pantofle zodpovědnost je nutnou součástí vývoje, kdy jsme jednak schopni orientovat se v jejich aktuální lokaci /která je ideálně na vašich chodidlech/, ale také kdy už zkrátka chceme, abychom měli nohy v teple, abychom nenaráželi do rohů nábytku nebo si nepřidělávali zbytečnou práci při uklízení.
Moje míra pantofelství je tak na 20 % – zvládám to občas, a jen když mi je zima na nohy. Do toho stejně nevím, kde jsou. Mám rád svobodné nohy. Jednou jistě dospěji do fáze, kdy si pantofle budu pravidelně obouvat, a zouvat, dokonce jim určím i své pevné místo, když se vrátím domů, a ony na mě budou již netrpělivě čekat. Ale myslím si, že to nebude jen tak brzy, a budu se snažit tento moment co nejvíc oddálit. Bojím se totiž, že když si jednou vezmu pantofle, tak budu pantoflák. A od toho je už jen krok vy víte k čemu…
Slovo pantofel bylo v různé formě použito 18x. Myslím.