Dnes ráno ve vlaku. Cesta z Pardubic do Prahy. Narvaný vagón, všude rezervace Bohumín-Praha hl. n. Nezvyklé na tuto dobu. Sedám na čtyřku, ke mně si s dovolením sedne tak 35-letý muž, na první pohled dost otevřený. Nese si nějaké malby, batoh hodí na sedačku a odběhne. Chvíli jsem si myslel, že je to terorista,…
Už tak 20 let – co vím – se dá pozorovat trend návratu k přírodě, lépe řečeno: k přirozenosti, k přirozenému řádu. Návrat, protože jsme se odklonili. I nepřirozené je ale součástí vývoje. Ale jediným opravdu funkčním řádem je příroda. Ezo? Ani nápad. Dokument popisuje přírodu, ale i lidé jsou z mého pohledu postižení sami…
Nádraží třeba v Hradci Králové, brzké ráno, zataženo, měli jste spěšné ráno. Teď čekáte na spěšný vlak, který vás doveze do místa zaměstnání. Třeba do Pardubic. Už vám to tam docela leze na nervy, chcete si dát po Novém roce předsevzetí, že skončíte. Zkrátka už to tam chcete nějak doklepat. Nejhorší věc, která se teď…
Tak mám covida. Koronu, koronáče, koronapičuse, co viď, koronafirus, devatenáctku. Jak jsi krásné coooviiďátko…Mít ho dřív, asi čekám fanfáry, limuzínu před domem a quattro formaggi preferiti z hradecké Pizza express denně do karantény zdarma. Teď je to nuda. Jsem jeden z mnoha. Zdá se, že to zlehčuji. Je mi 22, bylo mi mizerně, začalo to…
„Už nikdy nepojedu s Českejma dráhama.“ „Ty posraný Český dráhy maj zase půl hodiny.“„Na ty Český dráhy se fakt nedá spolehnout.“ „No to se ty Dráhy fakt posraly v kině, ne?“ Znáte výše uvedené věty? Používáte je? Nebo jste aspoň jednu z nich použili někdy ve svém životě? Já bezpochyby ano. Tenhle článek může znít svým začátkem tendenčně…
Vždycky jsem nacházel zálibu v opravování starých věcí. Dát jim novej šmrnc, oprášit zašlou slávu, nahodit jim znovu puls. A je jedno, jestli jde o lavičku, staré kolo nebo dům. Miloval jsem (a miluji stále) pořady, kde přivezou starej krám, a během několika týdnů z něj udělají umělecké dílo, které dále plní účel, za kterým…
Vždycky jsem byl tulákem. Ne nijak zvláštním, ale měl jsem rád poznávání nových míst, ideálně těch, která si člověk nenaplánuje dopředu. Je to jedna z mála spontánních potřeb mého já. Jinak jsem celkem upjatý. O tématu tuláctví budu psát rozsáhleji ještě jindy, dnes však musím připojit čerstvý zážitek. Měl jsem v úmyslu jet do Jizerských…
Debilní název, promiňte. Říká se, že po sametové revoluci spoustu komunistů převléklo kabát, a přes noc se stali demokraty. Někteří třeba převlékli i vestu, kdo ví. Stejný kabát nebo vestu převlékli i majitelé a provozovatelé restauračních zařízení na Starém městě v Praze. Omluvte hloupé básnické příměry, mně se líbil ten titulek… Zmizeli Asiati, Rusové, Španělé,…
Zase mě k psaní dovedla moje osobní zkušenost. Jel jsem do Prahy na schůzku, a ještě před tím mě lapil otřesný hlad – a taky chuť – ale spíš hlad. Stále je karanténa, všude zavřeno. Doma v Hradci mám výdejní okénka zmapovaná, ale v Praze jsem si tak jistý nebyl. Z tramvaje jsem na poslední…
Poznámka pro začátek čtení: nejsem hipster, není to můj osobní rozmar, kterým bych se snažil na sebe upozornit a nedělám to proto, abych se odlišil. (Kdybych tenhle úvod nenapsal, určitě by se někdo ozval.) Bavil jsem se o tomhle tématu s mnoha lidmi různých oborů. Říkal jsem jim, že používám Nokii místo iPhonu, který jsem…